Návštěva Naše maso aneb jak utopit dobrý špekáček

Minulý týden jsme navštívili podruhé navštívili prodejnu Naše maso od Ambiente. Hrozně se tam vždycky těším, když tam vejdu jsem jako v jiném světě. Ale už podruhé jsem z tama (odtud) odcházela zklamaná :-(

První návštěva byla asi před dvěma měsíci, kdy jsme chtěli mleté maso jen tak na chilli con carne. Trošku těžká domluva se slečnou za pultem, když nám doporučovala tak úžasné maso, že by mi ho bylo líto sníst, né tak namlít. Po několika pokusech, kdy nevěděla, co vlastně drží za maso, jsme odcházeli s masem na steaky a chilli con carne si budeme muset udělat někdy jindy. 

Tentokrát jsme se tam vydali jen na uzeninu. Při čekání ve frontě nás tentokrát nadchnul pán u masa. Slečna u uzenin byla taky milá. Ale trošku mě mrzí ta neorganizace, kdy vlastně z jedné fronty se nakonec stávají dvě. Po chvíli se objeví třetí pro objednávku jídla. A nakonec vznikne čtvrtá při placení a slečna u pokladny vlastně moc neví, která bije. Jinde bych nad tím asi mávla rukou, ale u podniku, který se všude skvěle prezentuje, je ze sítě Ambiente a ohání se vším možným, mě to celkem zamrzí. By asi měli být na něco takového připraveni. 

Ale i tak je návštěva tohoto obchůdku skvělý zážitek. Já třeba tak po 15 letech zase ochutnala gothaj. Né ten klasický moučný za 60Kč/kg. Ale s obsahem masa a sádla. Čerstvá houstička k tomu a dobrá večeře a bez výčitek je na stole. Pak jsem také ochutnali několik druhů párků a nakonec špekáčky, které jsme pak utopily :-)

No nejsou k nakousnutí :-)

Utopenci

Tento recept mám z kuchařky Romana Vaňka Poklady klasické české kuchyně. Zkoušela jsem několik receptů, ale tento byl zatím nejlepší. 

Suroviny:

• 12 špekáčků
• 500 ml octa
• 500 ml vody
• 2 lžíce soli
• 1 lžička cukru
• několik feferonek
• 2 větší cibule
• 4 bobkové listy 
• 6 kuliček nového koření
• 10 kuliček černého pepře

Ještě jsou v receptu 4 naložené okurky, ale ty nepoužívám. 

V kastrůlku uvedu k varu ocet, vodu, sůl a cukr. Až směs vře, přidám nakrájenou cibuli na kolečka, koření, 2 rozpůlené feferonky a sundám z plotny. Nechám chvíli vychladnout. V kuchařce je poznámka, že by nálev neměl mít víc jak 50 stupňů jinak špekáčky pustí tuk. 

Mezitím si oloupu špekáčky a rozkrojím na půlky. Do připravené velké sklenice nasypu trochu cibule z nálevu, na ni vložím pár špekáčků, pak zase cibuli, pak špekáčky a tak pořád dokola. Pokud máte rádi můžete prokládat i dalšími feferonkami, ale opatrně. Nakonec, když je vše navrstveno, zaliji vše octovým nálevem. Pořádně uzavřu, nechám vychladnout a vložím někam úúúplně dozadu do lednice. Pak už stačí vytrvat pár dní, ideálně týden a můžete ochutnávat. 

Musím se, ale bohužel přiznat, že jsem nikdy ten týden nevydržela :-(

To jsou aspoň špekáčky...žádná mouka.

Apetit piknik 2014

Další akcí, na kterou jsme prostě musela jít, byl 4. ročník Apetit Pikniku. Vždycky se těším, jak si projdu všechny stánky a ochutnám vše, co kulináři uvaří. A přemýšlím s čím, já bych mohla příště zazářit. Ale ještě nikdy jsem nenašla ten správný nápad a hlavně odvahu. Před všemi smekám.

Letos mě nejvíc zaujal stánek Kitchen story, který nabízel něco jiného, obsluha byla velmi usměvavá a čišela z nich pohoda. Další stánek byl úžasný perníčkový stánek. Vařím plus mínus všechno, ale zdobení perníčků je kumšt. Postupně jsme se nacpali vším možným od pralinek, cup cakes, přes paštiku, šneky až po hambáč na oběd. 

Prague Food Festival 2014

I letos jsme se zúčastnili Prague Food Festivalu na Pražském hradě na konci května. Tentokrát už jsme nebyli tak vykulení jako loni. Vybaveni svým příborem z domu, jsme byli mile potěšeni, že příště už si je brát nemusíme. 

Strávili jsme tam 4 hodiny a ochutnali: 

• La Bouchée – Šneci dušení v ryzlinku se šalotkou, žampionem a špekem z přeštíka uzeným na dřevě

• NH Prague, Il Giardino – Grilovaná chobotnice se salicorne a citronovým dresinkem.

• U Štěpána – Dušená hovězí líčka na červeném víně, cederové pyré, restovaná kořenová zelenina na másle.

• Naše maso – Steak z kostí ze 42 dní stařeného roštěnce.

• NH Prague, Il Giardino – Levandulová makronka s domácí zmrzlinou ze slaného karamelu, želé jablek Granny Smith

• Chateau St. Havel - Chesse cake z kachních jater v calvadosu, jablečné pyré, polníčkový salát a cidrové želé 

PPF doporučuju!! Za celkem rozumnou cenu můžete ochutnat mnoho zajímavých věcí od dobrých kuchařů, na které byste čekali nějakou dobu nebo než si na ně našetřili. Za cenu jedné večeře v těchto restauracích, jich ochutnáte mnohem víc. 

Pro příště jen jedna rada - vzít si i deku a nebrat si už vlastní příbor :-) 

O Prague Food Festivalu se můžete víc dočíst na Generaci 21.

Všechny chutě Japonska 1

Před dvěma týdny jsem se vrátila z pracovní cesty v Tokyu. 

Těšila jsem se tam - miluji asijskou kuchyni, miluji sushi. Těšila jsem se, jak ho budu jíst každý den tak třikrát denně, ale ouha... Než jsem našla první "sušárnu" trvalo mi to několik dní. Na to, že v Praze na Andělu jsou snad tři-čtyři sushi restauraci v okolí stanice metra, v Tokyu jsem s tím měla problém. Nevím, zda jsem se pohybovala mimo oblast, ale byla jsem na Ginze, Asakuse a na různých turistických místech, našla jsem ho až na rybím trhu. 

Miluji Prahu a její kavárny

Uvědomila jsem si, že právě před 6 lety na začátku února jsem se přistěhovala do Prahy. Mladá vyjukaná holka z valašského pidiměsta, která začala postupně objevovat krásy Prahy. Ze začátku samozřejmě památky, kulturu a kouzelná místa. Postupem času se také zamilovala do kouzla farmářských trhů, specializovaných obchůdků na dobroty a útulných kaváren. 

Tipy, kam ráda chodím na dobrou kávu nebo něco sladkého najdete i v mém článku na Generaci 21. 

Nejvíc mě potěšilo, když několik z mých oblíbených kaváren se také objevilo ve včerejší příloze Hospodářských novin Kávové nebe - 10 kaváren, kde stojí za to utrácet. A že to utrácení v nich miluju :-) 

Moje dárky

Trochu opožděně se musím pochlubit svými vánočními dárky do kuchyně. Tyto dárky jsem si hooodně přála a asi jsem byla i celkem hodná, když jsem je dostala.

1. Forma na bábovku

Zkoušela jsem uvařit, upéct všechno možné, ale ještě jsem nikdy nedělala bábovku. Proč asi? Neměla jsem formu. A tak mé tužby byly vyslyšeny a jednu jsme pod stromečkem objevila. Moji vytvořenou bábovku včetně receptu najdete samozřejmě na stránkách Generace 21.

2.  Kuchařka Klenoty klasické evropské kuchyně od Romana Vaňka z Prakulu

Co dodat - bomba kuchařka! Recenzi na ni najdete opět na Generaci 21. Ještě si musím pořídit dvě starší sestřičky a budu šťastná. Že by tip na dárek k svátku :-)

Čokoládový cheesecake s chilli

Jak už jsem psala v předešlém článku, přítel měl nedávno narozeniny. Určitě jsem mu chtěla udělat dort. Ale jaký?? Jistotka byla, že bude čokoládový. Loni jsem mu dělala ten nejčokoládovější dort od Lucie. Tak teď musím nějaký jiný. 

A stránky Chez Lucie opět nezklamaly. Pár dní jsem vybírala, přebírala a vyhrál tenhle - čokoládový cheesecake s chilli. Cheesecake jsem nikdy nedělala, takže to byla pro mě premiéra a ještě čokoládový s chilli, hmmmm. A zvládla jsem ho a nejen příteli chutnal. 

Na Kopci

O restauraci Na Kopci už jsem hodně slyšela, ale ještě tam nebyla. A tak když jsem přemýšlela, kam vezmu přítele k narozeninám bylo jasno. Po usazení a ochutnání prvního jídla, bylo jasné, že volba byla správná. 

Přítel to měl jako překvapení a vůbec netušil, kam ho vedu. Já už měla přichystané chutě, co si tak asi dám.  Po milém přivítání a usazení jsme se dozvěděli, že mají nové menu. Takže moje připravené chutě vzaly za své, ale to vůbec nevadilo. Nakonec jsme si vybrali Degustační menu a byla to bomba!!

Jako první bylo Foie gras parfait s hruškovo-datlovým chutney. Jelikož oba milujeme foie gras, kdo taky ne, volba byla správná. Chutney bylo taky vynikající. Nejvíc nás teda překvapila ta porce ve skleněné mističce. Bohatě by mi stačila půlka. 

Další božský předkrm byly Sépiové torteliny plněné humrem s korýšovou omáčkou. Božská to manna. Dala bych si klidně velkou porci a nemusela bych mít už nic jiného. 

Jako hlavní jídlo přítel zvolil jejich tatarák s hranolkami. Samozřejmě jsem musela taky ochutnat. A budu se opakovat...boží!! Byl takový jiný než je tatarák známý. Možná mi přišel spíš pro ženy, že nebyl tak drsný jako všude jinde. byl hrozně jemný a ta chuť. 

Já si dala Telecí roládu s lanýžovou nádivkou, fawa fazolky a dýňové pyré. Telecí jsem asi jedla poprvé, lanýže znám, ale asi bych je nepoznala. Fawa fazolky jsem vůbec netušila, co to je. Dostala jsem plátek rolády a teda bohatě mi stačil. Výborná a překvapivá kombinace. Moc jsem si pochutnala. 

Na dezert jsem si musela udělat trochu místa a chvíli počkat. A čekání stálo za to - Brownies s Valhrona s kaštanovým cappucinem. Než jsme se dostali na konec večeře, samozřejmě jsme zapomněli, co vše v menu bylo. Takže jsme si inteligentně objednali ještě espresso. Brownies bylo super! Cappucino to jen hezky doplňovalo. Přítel takové sladké kafe nepije, tak byl překvapen a moc mu to nešlo. Ale my, kteří si ráno objednáváme cafe latté a občas i s nějakou příchutí, nás sladká chuť nepřekvapila. Hezky to jen dotáhlo tu tečku celkové večeře. 

Výborně jsme se najedli. Díky pauze to bylo tak akorát. Takže jsme odcházeli (nebo spíš přítel) příjemně najezení s velmi dobrým pocitem. A jelikož jsme měli do odjezdu autobusu čas, udělali jsme si procházku až z kopce dolů. Takže nám příjemně slehlo a já nemusela řešit, že jsem se přejedla. 

Už se těším, až navštívím restauraci Na konci. Obě dvě restaurace určitě budou patřit k těm našim nej.., kde se skvěle najíte za dobré ceny a budete obsluhování velmi milou obsluhou. Atmosféra v restauraci na mě působila velmi mile. Jak se postupně večer plnila, personál zůstával stále klidný a milý. 

Nemůžu vůbec nic vytknout. Určitě se brzy vrátíme!!

Zabíjačka

Vyrůstala jsem na takovém malém městě na Moravě. Když jsem byla malá měli jsme prasátka, telátka a ovečky. Takže zabíjačky byly každý rok. Postupně však prarodiče stárli a telata se nám párkrát utrhla z řetězu, tak jsme na nějaký čas se zvířata skončili. Když bylo babičce 90 let, taťka usoudil, že by bylo fajn si období zabíjaček připomenout a jednu jsme tak na její oslavu udělali. A udělali jsme dobře. Následující rok v létě zemřela. 

Jelikož od poslední už tedy uběhlo 10 let, chtěli jsme si to opět zopakovat. Mezitím se narodilo pár dětí a kluci (synovci) chtěli zabíjačku zažít. Takže se od strýce řezníka domluvilo prase a mohlo se začít. 

Ze starých zabíjaček si pamatuju, že ráno jsem si hrála se sestřenicemi a bratrancemi nahoře v patře. Dolů jsme sešli až byla snídaně - vaječina (míchaná vajíčka) na chlebu. No časem jsem zjistila, že to nebyly jen vajíčka. 

No a letos nastala ta chvíle, kdy už jsem byla u všeho. U střílení prasete a převozu k nám, u míchání vajíček s mozečkem a mnoho dalšího. Více o tom jak to chodí na zabíjačce najdete i v mém článku na Generaci 21. 

Musím však říct, že někomu se toto téma asi nepozdává, ale pro mě je to skvělá chvíle vzpomínání na prarodiče a na dětství. Také se sejde celá rodina, popíjí se slivovice a jí se. Beru to něco jako oslavu, že jsme spolu a stále se setkáváme. A ještě k tomu máme maso, jitrnice, klobásy, uzené a ostatní a víme, co v tom je, odkud to pochází a že v tom určitě není nic špatného. 

Takže doufám, že další zabíjačku budeme mít dříve jak za 10 let. 

Začátek

Porcuje se.

To se bude péct.

Sádlo na škvaření. 

Hezky do jelit.

Konečný výsledek. 

Krásné Vánoce